Pro zítřek
Menu
  • Politika
  • Ekonomika
  • Spiritualita
  • Úvahy, komentáře
  • Dokumenty
Menu

Perfektní krize

Zveřejněno v 25.5.201721.6.2017 od Stanislav Vozka

Za posledních sto let zažila česká země spoustu zlých příběhů. Hned po ustavení nové republiky byla tato napadena Maďarskem. Třicátá léta dvacátého století pak přinesla nejen celosvětovou ekonomickou krizi, ale i zlo největší – německou okupaci. A jen skončila hrůza nacistická, přišel Únor 1948 s ním hrůza udávání, procesů a poprav. Krásné uvolnění šedesátých let do země zadupala půlmilionová armáda Varšavské smlouvy. A listopad 89 dnes sice připadá mnohým jako až příliš sametový, zapomínají ale jak ve dnech prvních demonstrací nastraženě naslouchali, kdy zazní řinčení tankových pásů a odkud přiletí první kulky.

Po roce 1989 skutečné a zlé krize skončily. Jako bychom všichni dostali do vazu palicí, ztratili soudnost a bez protestu pochodovali na kapitalistická jatka. Ne pochodovali, my jsme tam běželi z vlastní vůle! A předháněli jsme se, kdo dorazí dřív do země zaslíbené obchodním řetězcům a vyasfaltovaným parkovištím široko daleko. Ač jsme se mohli už rázně postavit Václavu Klausovi a jeho privatizačním lupičům.

Protože s kapitalismem mám byla grátis implementována svobodná média (která ovšem musí vydělávat) tak hrajeme si teď společně na další a nové krize. Prostě proto, aby bylo o čem psát a o čem plkat v televizi. Díky Bohu nikdo přitom neumírá, protože při sledování vymyšlených pseudodramat nikdo ani infarkt nedostane a krize a katarze místních politiků vlastně – kromě placeného mediálního komparzu – nikoho nezajímají.

V posledních několika letech a měsících však na místním poli vyrůstá nový fenomén. Krizová hnutí vycházející z lidu – nebo tedy alespoň z jeho lepší části. Tato hnutí připomínají svých charakterem barevné revoluce. Jsou stejně jako ony iniciována jiskrou pečlivě vybranou z těch mnoha, které neustále vyletují z plamenů společenského dění. Organizátoři barevné krize jiskru zachytí a pečlivě se starají aby neuhasla. Je to nutné, protože žádná dnešní jiskra nemá potenciál sama zapálit lidové dříví zvlhlé spokojenosti a blahobytem.

Nedostatek osobních zkušeností a absence děsivých zážitků skutečných krizí vedou k tomu, že mladší ročníky neprotestují proti tomu, že se za jiskry krize vydávají šaškovské férie předčasné volební kampaně a tolerují organizátorům nekvalitní scénáře a opsané přes kopírák. Nechápou, že protestují proti protestujícím a nepohrdnou spoluprací s vládnoucím establishmentem. Nevadí jim, že mohou sice kritizovat detaily na císařových šatech, ale nesmí prozradit, že císař je nahý.

Na opačné straně pomyslných barikád se houfují ti, které ochotní sluhové lenních pánů nového feudalismu kapitálu urážejí a dehonestují. V oprávněném rozčílení se, nařčeni z hlouposti a omezenosti, chovají hloupě a omezeně. Snaží se vyblokovat soupeře poukazem na jejich neústavní chování a najednou uctívají ústavu jako jediný zdroj práva a pořádku.

Měli by místo toho být solidární s demonstrujícícmi, bez ohledu na jejich názory. Měli by hájit jejich právo demonstrovat. I bez důvodu když se jim zachce. Neboť neústavní nátlak ulice je jedinou a poslední cestou ke změně systému a k záchraně této planety. Neboť šeredně se pletou ti, kteří ještě věří, že se někomu podaří vymést Augiášovy chlévy establishmentu parlamentní cestou.

Nedokáže to ani Andrej Babiš, jakkoli k tomu má, teď když se mu postavili svorně všichni zastánci starých výnosných pořádků, dobře našlápnuto. Jeho hnutí (viz nový ministr financí) už totiž ztratilo revoluční impuls – pokud ho kdy vůbec mělo. A Babiš jakkoli stále s nadějí na vítězství v parlamentních volbách, potřebuje k tomu, aby mohl týt z vlády, uzavřít manželství s některou z pěti starých polistopadových panen. A to je omezení, které likviduje jakékoli naděje, že se právě on stane novodobým českým Herkulem.

Nejnovější příspěvky

  • Tak jsme se konečně dočkali – část 2 16.12.2021
  • Tak jsme se konečně dočkali – část první 7.12.2021
  • Nejlepší je nelhat 17.11.2021
  • Lockdown pro neočkované – ještě dnes! 13.11.2021
  • Morální pandemie 7.11.2021
  • Myš která řvala 25.4.2021
Červen 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
« Pro    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Archivy

  • Prosinec 2021 (2)
  • Listopad 2021 (3)
  • Duben 2021 (2)
  • Říjen 2020 (2)
  • Září 2020 (1)
  • Duben 2020 (2)
  • Březen 2020 (6)
  • Říjen 2019 (1)
  • Květen 2019 (2)
  • Únor 2019 (1)
  • Červenec 2018 (1)
  • Březen 2018 (2)
  • Říjen 2017 (1)
  • Srpen 2017 (2)
  • Červen 2017 (1)
  • Květen 2017 (2)
  • Listopad 2016 (1)
  • Srpen 2016 (1)
  • Červenec 2016 (1)
  • Květen 2016 (1)
  • Únor 2016 (1)
  • Leden 2016 (1)
  • Prosinec 2015 (1)
  • Listopad 2015 (1)
  • Srpen 2015 (1)
  • Květen 2015 (1)
  • Březen 2015 (1)
  • Leden 2015 (1)
  • Září 2014 (1)
  • Srpen 2014 (1)
  • Květen 2014 (1)
  • Říjen 2013 (1)
  • Září 2013 (1)
  • Červenec 2013 (1)
  • Červen 2013 (1)
  • Listopad 2012 (1)
  • Červen 2012 (2)
  • Březen 2012 (1)
  • Únor 2012 (1)
  • Prosinec 2011 (1)
  • Říjen 2011 (1)
  • Červen 2011 (1)
  • Březen 2011 (1)
  • Duben 2010 (1)
  • Listopad 2009 (1)
  • Září 2009 (1)
©2023 Pro zítřek